Na téma... První záchvěv podzimu

Většina šťastných událostí v mém životě se děje právě na podzim. Ráno se probouzím a cítím na své kůži mírný chlad, tendence přikrýt se a spát dokud slunce nevysvitne je větší, než kdy dříve. Při pohledu z okna na chvějící se břízy mnou projede nepopsatelný pocit radosti. I stromy v tu chvíli vypadají šťastně. Pozoruji ptáky a z jejich zpěvu je znát, že se na toto období plné barev a posledních známek tepla těší více, než kterýkoliv jiní živočichové.
Lehnout si doma pod bavlněnou dečku, cítit její příjemné teplo, z hrnku usrkávat heřmánkový čaj a číst pěknou knížku... nedovedu si představit lépe strávené podzimní odpoledne. Nebo snad vyrazit s batůžkem napěchovaným všemi nezbytnostmi na okraj lesa, nasát tu vlahou energii, o kterou se s námi podzim dělí, to taky není nápad k zahození.
Zvířata se mi touhle roční dobou zdají mnohem přívětivější, klidnější. Pozoruji, jak k sobě lnou a připravují se na odchod tepla, který je v nedohlednu.
Jemně se červenající šípky, odkvétající růže a zbarvující se listí javorů nám dává jasně najevo, že babího léta se nejspíš nedočkáme, nebo snad ano?

 

ask / flickr